Země je naším domovem, prostorem pro život, platí za naši jistotu a stabilitu. Proto se správně říká a je důležité: „Stát nohama pevně na zemi“. Je to právě Matka Země, která nás ochraňuje a vyživuje, je chápána jako velká Matka, univerzální rodička a živitelka, nevyčerpatelný zdroj výživy. Je pro nás zásadní a možná i komplikovaná, neboť Nebesa pozvedají energii Země a Země stahuje energii Nebes. A právě toto prolínání naplňuje prostor pro život nás – lidí.
Země je prvek základní, ale proti aktivnímu ohni je pasivní, což představuje její roli MATKY – ZEMĚ. Jedná se o hmotu a vše co je spojováno s pevnými částicemi. Ze Země přicházíme a do Země se vracíme. Země je jediná, která dokáže absorbovat do sebe všechny ostatní živly.
Pozitivními aspekty tohoto elementu jsou odvaha, sebevědomí, vášeň, kreativita, převážně pak vytrvalost a trpělivost. Druhým pólem jsou negativní aspekty, které k elementu země patří a je to podrážděnost, vznětlivost až bezohlednost.
Orgány fyzického těla pro element země jsou ŽALUDEK, SLINIVKA a SLEZINA. Zemi přisuzujeme období BABÍHO LÉTA, proto je živel symbolizován žlutou barvou. Temperamentem je MELANCHOLIE a zemská znamení zvěrokruhu BÝK, PANNA a KOZOROH.
Z psychologického pojetí je země brána jako hmota, což představuje práci, peníze, změny, starosti, růst a možnosti. Na fyzickém těle je souvislost s pevnými substancemi jako jsou kosti, svaly, šlachy a kůže. Proto všechny projevy nerovnováhy můžeme na své těle vypozorovat. Země nám ale zpět navrací jistotu a ztracenou rovnováhu. Proč myslíte, že naši předkové odpočívali pod stromy? Byli chráněni jejich korunami a veškeré starosti nechávali odplout při opření se o kmen. Zregenerovat se chodíme na louky, do kopců a hor, abychom načerpali pevnost, sílu a stabilitu či získali určitý nadhled nad situací. Práce s půdou a zeminou nás ukotvuje a propojuje. Jen si zavřete oči a vzpomeňte si na vůni louky, jak bosky přecházíme rosou posetou trávou, sázíme sazeničky či okopáváme záhonky a hlína se nám přesívá mezi prsty… Óóó…jak dobíjející je to pocit zrovna v této „nemocné“ době.
Země drží věci na svém místě. Naše obnova sil spočívá v návratu do středu, harmonizaci a ukotvení. Naše zázemí, náš domov, to vše je velice důležité a záleží na tom, kde žijeme, kde se cítíme příjemně. Jistě se i Vám stalo, že si Vás nějaké místo „našlo“. Někam nás to táhlo a na místě byl třeba krásný strom, kámen či rostlina, se kterou jsme vyřešili svá trápení…. To vše představuje léčivou sílu Matky Země a ještě mnohem více. Vede nás to ale i k zamyšlení, jestli se o naši Matku Zemi dobře staráme, jak ji lásku a péči vracíme, abychom mohli v harmonii co nejdéle zůstávat a byli vyživováni. Trochu se mi zdá, aby události posledních měsíců nebyl její varovný ukazováček… Ale to nechám k zamyšlení každému z nás, třeba právě při procházce parkem v očekávání nové energie s přicházejícím jarem.
Ráda bych se s Vámi rozloučila opět citátem, který patří k těm o vděčnosti, neboť mi zní příznačně k Matce Zemi. „Vděčnost je tou nejkrásnější podobou štěstí.“ (W.Dirks)
Barbora Jarolímková, fyzioterapeutka CPA
