Posledním z elementů, se kterým zakončíme povídání o živlech je vzduch. Všichni víme, že se jedná o „směs plynů tvořící plynný obal Země – atmosféru“. Ale co dál? Spokojíme se s poučkou z učebnice zeměpisu? Mé pojednání bude trochu z jiného úhlu pohledu, kterým bych Vás ráda podnítila k malému a vlastnímu zamyšlení nejen o vzduchu, ale i o nás samotných.
Co je tedy na vzduchu tak fascinujícího? S prvním nádechem vstupujeme do našeho života (ožíváme), s posledním výdechem ho opouštíme (umíráme). Proto Duch souvisí s dechem a předpona -vz znamená pohyb vzhůru. Vzniká nám spojení VZDUCH jako základní životní substance, která se pohybuje vzhůru a vyžaduje prostor, jímž může pronikat. Chce být všude, ale do hloubky nepronikne, to umí jen voda. Je však pro nás nehmatatelný a neuchopitelný, představuje lehkost, nekonečnost a plynulost. Bez něj by nebylo možno pochopit cokoli ostatního. Proto má vzduch propojovat hledání souvislostí, které dávají smysluplnost našemu konání.
Základem pro náš životní běh je udržení rytmu nádechu a výdechu, což přeneseně znamená, že máme právo milovat a být milováni. Je to obraz rovnováhy mezi příjmem a výdejem. Propojení se s elementem vzduchu probíhá právě přes naše dýchání. Představte si „svobodný vítr ve vlasech“ a „tok svých myšlenek“…. Avšak silou nelze spoutat ani život ani mysl názorů. A jak očistně na Vás působí představa, že stojíme v přírodě, roztáhneme ruce jako křídla a vítr odvane všechny negativní myšlenky pryč? Pro mne je to příklad rituálu, který děláme více, či méně vědomě všichni. Určitě jste zažili i situaci, kdy tušíme, že něco přijde a použijeme přísloví: “Něco visí ve vzduchu.“ To vše souvisí s elementem vzduchu, který nás k myšlení ponouká. Symbolizuje i záměr jako „vystřelený šíp“, který sviští vzduchem a má jasný cíl, pro nás to může být směr životní cesty…
Vzduch je prvek odvozený, spolu s ohněm je považován za aktivní a představuje SYNA. Udržuje rovnováhu mezi ohněm a vodou.
Pozitivními aspekty tohoto elementu jsou aktivita, rychlost, nezávislost, hravost a komunikativnost. Druhým pólem jsou negativní aspekty, které k elementu vzduchu patří a může to být přílišná dravost, ukvapenost, nedokončování. Vzduch souvisí s pohybem a myšlením, vývojem a postoji. Pomáhá s rozvojem intelektu a uměleckého talentu.
Orgány fyzického těla pro element vzduchu jsou JÁTRA a ŽLUČNÍK. Vzduchu patří období JARA, neboť je pro něj příznivá doba nových začátků, rozmachu a rychlosti. Temperamentem je SANQVINIK, vzdušná znamení zvěrokruhu jsou BLÍŽENCI, VÁHY a VODNÁŘ. Tato vzdušná znamení mohou mít trochu „hlavu v oblacích“, bývají vtipní, flexibilní, ale někdy rychleji mluví než myslí a mají obtíže s dotáhnutím věcí do konce. Je to právě ten aspekt větru, být všude rychle, ale jen povrchně.
Závěrem se budu ráda opakovat: „Život je pohyb, pohyb je život a dech života je pohyb.“ A jak řekl Sri Chinmoy: „Vždy udělej o krok víc, než jsi měl v úmyslu.“
Barbora Jarolímková, fyzioterapeutka CPA
