Náš organismus představuje určitý celek, který není samostatný, ale je napojený na přírodní cyklus, vesmírný koloběh… Pokud si řekneme, že cyklus je nějaké období, opakující se řád nebo na akci nasedající reakce, už se pohybujeme se svými myšlenkami i pocity sami v sobě. A jak moc můžeme ovlivnit to, co cítíme a být pánem svého pocitu a rozhodování? Pokládat si otázky „proč“ je velmi důležitá součást našeho vnitřního poznávání. Jedná se o určitou míru sebepoznávání vedoucí k odpovědi, kterou nenalezneme venku, ale opět uvnitř sebe. Pokud se zklidníme a uděláme si čas na sebe a pro sebe, jistě uslyšíme, co by nám tělo chtělo sdělit.
Z venku na nás neustále působí nějaké informace, vibrace či energie v různých formách, a my v každém životním období to můžeme cítit úplně jinak. Dobře a přirozeně se cítíme, adekvátně reagujeme, když máme pocit bezpečí a sebejistoty. A když ne?… Co dělat, když si řekneme, že máme „vybité baterky“? Opět nás to může vést k hlubšímu zamyšlení, jak sladit tělo a mysl tak, aby nedocházelo k vyčerpání či „vybití baterie“, neboť to by mohlo představovat onemocnění.
Je zimní období, můžeme mít pocit, že jsme s novým rokem a novými plány ve stresu, bez energie a přitom na objem odvedené práce nám to připadá, že jsme nic neudělali. Jaké převládají pocity? Dovolím si myslet, že v každém z nás jiné:-), ale je důležité nepanikařit, neboť pro ty, kteří mají hlavu plnou výčitek, je důležitá informace, že tělo si přirozeně říká o režim odpočinku. Měli bychom vyjít signálům vstříc, protože je to právě cyklus hluboce v nás zakořeněný, který se zimou má spojený klid, ticho, rozjímání, šetření vlastních sil. Pokud se vydáme pozorovat zimní přírodu, tak vidíme, jak vše spí a odpočívá. Pokud přijdou výrazné výkyvy počasí, přijde s tím i větší náročnost na energii. U nás může jít o výraznou změnu nepředvídatelných situací či povinností, se kterými se musíme vypořádat. Prostě na to potřebujeme mít „sílu“. Nepotřebujeme vyhrávat či vyzrát na přírodu a už vůbec ne na své tělo, to kouzlo tkví v jednání v souladu s nimi:-)
Proto v zimním, celkově náročném období, bychom měli odpočívat. Stav klidu, odpočinku a čerpání sil je přirozený cyklus, kdy si děláme „zásoby na horší časy“. Neměli bychom se tím trápit, ale zajásat, protože vlastním vnímáním svých potřeb se učíme vnímavosti k cyklickým změnám, které byly, jsou a budou:-). Dle čínského pentagramu představuje zima období elementu vody, kterému přísluší orgány ledviny a močový měchýř, emoce strach…
A jak to uchopit v praxi?
Dobré je být sám sebou, věnovat se sobě a svým nejbližším.
Plnit si svá přání a dělat to, co nás baví.
Dopřát si „tepelný komfort“. Chlad a zimomřivost představuje nízkou energii (ledvin). Představuje to onu skoro vybitou baterii. V teple udržujeme chodidla, bedra, kolena, ramena a hlavu… (ostatně klouby si řeknou:-), ale lépe dříve na to myslet, než později…)
Na přiměřený pohyb bychom neměli zapomínat ani v zimě. Zde platí, více než jindy, méně, pravidelně a bez extrémů. Chůze, koulovačka, brusle, běžky a jakékoliv jiné aktivity se sluníčkem v zádech či obličeji a ve správném oblečení, abychom příliv energie cítili tak, že si baterii dobíjíme:-)
Nemějme na sebe přehnané nároky a požadavky, mějme se rádi a pochvalme se.
Spřádejme plány a sny, které s jarem vypučí a vykvetou. Protože až se jaro zeptá, co jsme dělali v zimě, bylo by úžasné s úsměvem na rtech odpovědět, že odpočívali a chystali se na báječné jarní období, další cyklus roku. Pokud by nás totiž přepadla jarní únava, byla by to známka toho, že jsme v zimě málo odpočívali…
A na jaro se těšíme, neboť do plic nabíráme svěží vzduch, abychom mohli uskutečnit nové plány v plné síle a radosti. Ale každé období, každý cyklus, má své kouzlo, potenciál a nezaměnitelný význam. Proto si užívejme každý den „tady a teď“.
Barbora Jarolímková, fyzioterapeutka a masérka CPA
