Hurá! Vylepšilo se nám počasí do letních teplot tak můžeme vyrazit… Do přírody, na výlet, procházku, za sportem… Ano, řeč bude o chůzi.
Trocha teorie
Chůze představuje bipedální lokomoci člověka. To znamená, že nám umožňuje přemisťovat se z místa na místo pomocí jednotlivých kroků. Přesněji řečeno, střídáním jedné a druhé nohy, dochází k pohybu ve svislé rovině vpřed či vzad za podmínky, že jedna noha zůstává vždy na zemi. Pokud chůzi zrychlíme natolik, že jedna i druhá noha budou v určitý časový úsek nad zemí, jedná se o běh. Za sportovní chůzi považujeme severskou chůzi s využitím holí, rychlochůze je dokonce olympijská disciplína lehké atletiky. Nejrychlejší naměřená rychlost chůze na jednu míli (1,6 km) je 17,5 km/h.
Chůze je nejenom náš nejzákladnější motorický projev plnící funkci logistickou (což je přesun z bodu A do bodu B), má také funkci psychosociální („společenské hemžení“) a estetickou (výlety, procházky).
Postupně s každým krokem a pohybem vyvíjí tělo více specifické inteligence, která se pozvolna projeví, protože v důsledku pravidelně se opakujícího pohybu a rovnoměrného dýchání je naše tělo lépe zásobováno kyslíkem. Proto představuje správná chůze dlouhodobě aerobní pohyb probíhající ve vertikále. Došlap je na patu, dále přes malíkovou hranu odvinutí přes klenbu a rytmický odpich ze špičky za pomoci lýtkových svalů se souhrou rotace pánve vůči pletenci ramennímu s pravidelným střídáním končetin v kontrapohybu:-) Zní to možná složitě, ale je to nádherná souhra kosterně-svalového aparátu ovládaného vůlí za asistence všech orgánových soustav.
Možná tím nastává trochu „oříšek“, co je to správná chůze. Ať se na chůzi podíváme z jakéhokoliv úhlu, stále bude představovat nejdostupnější aktivitu. Ale!… I chodit se dá špatně, bohužel… Sami to postřehneme například nějakou bolestí, zhoršenou koordinací či dechovou nedostatečností. Bohudíky, to můžeme sami napravit a vylepšit. To je ta příjemná zpráva. Že to nepůjde úplně samo od sebe už zřejmě tuší všichni. Ale s chutí do toho!
Značný rozdíl je i mezi pohybem a sportem. Pohyb představuje nutnou práci pohybového aparátu jako péči, která je potřebná pro výkon, bezbolestné a harmonické fungování našeho organismu. Sportem fungujeme nad rámec těchto minimálních požadavků. Kdo se nerad pohybuje a vyhýbá se pravidelné sportovní aktivitě, zákonitě bude ve špatné kondici a jak praví německé přísloví:„Kdo zahálí, ten rezaví“. Překonáním počátečních obtíží a obav nacházíme svůj vlastní vytrvalostní pohybový rytmus, který nás odmění pramenem sil. Vyplývá, že pro mnoho osob je chůze, zejména rychlá, výborným začátkem „sportovní kariéry“.
Teorie v praxi
Jistě většina z Vás slyšela o počtu kroků, které bychom měli ujít během dne. Jedná se o počet 10 000. Toto číslo se stává více či méně „mýtem“, přestože se podle něho řídí většina programů tzv. “chytrých hodinek“. Pokud je vlastníte, jistě je příjemné, že Vám „někdo“ gratuluje k úspěchu, ale pochválit bychom se měli sami za každou aktivitu, kterou děláme pro své zdraví a kondici:-)
Jak to ale dostat do praxe, aby to fungovalo. Mnoho lidí nachodí v práci i mnohem více kroků, ale jejich kondice tomu nemusí odpovídat. Když je někde „PROČ“, následuje ho „PROTOŽE“. Údaj 10 000 kroků by měl být zvládnutelný přibližně za 1,5hodiny v tempu 6–7,5 km/h, což představuje již hodně slušnou kondici, že:-). Pro porovnání, za chůzi v turistickém tempu (estetická funkce chůze) považujeme 4 km/h.
Na tento údaj reagovala i studie BBC s výsledkem, že je postačující okolo 3 000 kroků, ale ve svižném tempu. A tím je chůze v aerobním pásmu zatížení, což je 60-80 % maximální intenzity.
Praxe pro život
Život je pohyb, tak s chutí do toho! V žádném případě bych nikoho nechtěla předchozím odstavcem odradit od pohybu a už vůbec ne od chůze. Hýbejme se, cvičme, choďme! Pokud máme z něčeho v pohybu obavy, je dobré to řešit a neodkládat, někdy stačí jen malá konzultace, ale přinese mnoho ovoce:-). Vše se dá řešit, pokud je vůle.
Nordic Walking
Severská chůze se jako „zdravotní sport“ rozšířila z Finska, kde byla využívána jako tréninková metoda pro běžkaře, když nebyly dobré sněhové podmínky. Při chůzi se speciálními holemi (nezaměňovat s trekingovými holemi) dochází ke zlepšení koordinace a vyššímu zapojení horní poloviny těla, čímž se zapojuje větší množství svalů, zvyšuje se tepová frekvence a tím dochází k navýšení spotřeby kalorií až o 45% oproti běžné chůzi. Celoroční chůzí v přírodě udržujeme či zlepšujeme naši kondici, snižujeme riziko vzniku civilizačních chorob, uvolňujeme svalové napětí přetěžovaných partií, zlepšujeme koordinaci a naši psychiku.
Proto si vykročme, ať s nebo bez holí, sami nebo s přáteli, za každého počasí, každopádně pro zdraví:-)!
Barbora Jarolímková, fyzioterapeutka CPA
